Techno-typological analysis of two chipped stone assemblages from Šenov-Salaš 1 and 4 in the Moravian Gate (Czech Republic) indicates they belong to the Aurignacian. The two assemblages, preferentially made of Baltic (erratic) flints, comprise few distinctive tool types, though. A statistical analysis was conducted to compare their raw material strategy, tool typology, and topography with other Moravian Aurignacian sites. It transpired that they answer to other Aurignacian sites in their specific topography, raw material strategy, and (a few) Aurignacian endscrapers, but both assemblages comprise few carinated burins. The altitude here is somewhat higher than that for most Moravian Aurignacian sites, but it is still probable that the two assemblages belong to the Aurignacian and that their rather atypical aspect (the small dimensions of artefacts, simple core preparation, few distinctive tools) are due to the small size of the processed flint nodules, which did not allow for thorough core preparation. Predominant plain butts, the virtual absence of archaic, or other distinctive tool types speak for either Evolved Aurignacian or some specific Aurignacian facies of the Moravian Gate. The assemblages cannot be linked with the young AMS 14C date 14 270 ± 40 uncal BP, acquired from a bone from the surface at Salaš 1, just slightly preceding the Moravian Magdalenian, as such a date would be too young not only for any Aurignacian but also for Epiaurignacian sites. Still, the Aurignacian estimation of the assemblages is interesting as the Moravian Gate comprises relatively few sites attributed to this Upper Palaeolithic culture.
Absolon, K. and Klíma, B. (1977). Předmostí, ein Mammutjägerplatz in Mähren. Fontes archaeologiae Moraviae, 8. Academia, Praha.
Andrefsky, W. Jr. (1999). Raw-material availability and the organization of technology. American Antiquity ,59: 21–34.
Bataille, G., and Conard, N.J. (2018). Burin-core technology in Aurignacian horizons IIIa and IV of Hohle Fels Cave (Southwestern Germany). Quartär, 65: 7–49.
Binford, L. (1978). Nunamiut ethnoarchaeology .Academic Press, New York.
Blades, B.S. (2002). Aurignacian lithic economy. Ecological perspectives from southwestern France. Interdisciplinary contributions to archaeology. Kluwer Academic Publishers, New York.
Bradley, R.S. (1999). Paleoclimatology. Reconstructing climates of the Quaternary, 2nd ed. International geophysics series, 68. Academic, San Diego, etc.
Demidenko, Yu.E., Škrdla, P., and Nejman, L. (2017). Aurignacian in Moravia: new geochronological, lithic and settlement data. Pamatky archeologické, 108: 5–38.
Demidenko, Yu.E., Škrdla, P., and Rios-Garaizar, J. (2019). In between Gravettian and Epigravettian in Central and Eastern Europe: a peculiar LGM Early Late upper Paleolithic industry. Přehled výzkumů, 60(1): 11–42.
Diviš, J. (2011). Objevy a nálezy ze starší doby kamenné ze širšího okolí Bílovce (1997–2010) [Discoveries and finds from the Early Stone Age from the wider area of Bílovec]. Available at www.hornibecva.cz/dokumenty/seznam.phtml?id_objektu=133644&slozka=7&varGetBezID (Accessed 01 October 2020).
Diviš, J. (2012). Mezolitické osídlení Příbora (Mesolithic occupation at Příbor). Přehled výzkumů, 53(1): 33–39.
Dolníček, Z., Urubek, T., and Kropáč, K. (2010). Post-magmatic hydrothermal mineralization associated with Cretaceous picrite (Outer Western Carpathians, Czech Republic): Interaction between host rock and externally derived fluid. Geologica Carpathica ,61(4): 327–339.
Foltyn, E. and Jochemczyk, L. (2013). Mikuszowice chert. A local material in western Polish Carpathians: Geology, characteristics, usage. Přehled výzkumů, 54(1): 9–25.
Gamble, C. (1999). The Palaeolithic societies of Europe .Cambridge world archaeology. Cambridge University Press, Cambridge.
Ginter, B., and Kozłowski, J.K. (1990). Technika obróbki i typologia wyrobów kamiennych paleolitu, mezolitu i neolitu [Processing technology and typology of Mesolithic and Neolithic stone artefacts]. Państwowe Wydawnictwo Naukowe, Warszawa.
Glauberman, P.J. (2016). Middle Palaeolithic land use in Dutch and Belgian Limburg. Integrating data from surface sites. Quaternary International, 411(Part A): 198–215.
Inizan, M.-L., Reduron-Ballinger, M., Roche, H., and Tixier, J. (1999). Technology and terminology of knapped stone. Préhistoire de la Pierre Taillée, 5. C.R.E.P., Nanterre.
Jelínková, R. (2004). Výsledky zpracování výběru kolekce paleolitické štípané industrie ze Lhoty-1 u Lipníku nad Bečvou, okr, Přerov [The results of analysis of selected Palaeolithic chipped stone industry from Lhota-1 at Lipník nad Bečvou, district Přerov]. Archeologie Moravy a Slezska, 4: 30–34.
Jelínková, R. (2007). Paleolitické nálezy z území bývalých soudních okresů Bílovec, Fulnek a Klimkovice [Palaeolithic finds from the territory of the former judicial districts of Bílovec, Fulnek and Klimkovice]. M.A. thesis, Slezská University Opava.
Kassambara, A. and Mundt, F.A. (2017). Factoextra: Extract and visualize the results of multivariate data analyses. Available at https://www.sthda.com/english/rpkgs/factoextra (Accessed 01 October 2020).
Klíma, B. (1978). Paleolitická stanice u Přestavlk, okr. Přerov (Eine neue paläolithische Station bei Přestavlky/Bez. Přerov/). Archeologické rozhledy, 30, 5–13.
Kostrhun, P. (2005). Meziskupinové kontakty na východní periferii magdalénienu [Intergroup contacts on the eastern periphery of the Magdalenian]. M.A. thesis. Masaryk University Brno.
Kuča, M., and Škrdla, P. (2007). Tvarožná (okr. Brno-venkov). Přehled výzkumů, 48: 332–333.
Macoun, J., Šibrava, V., Tyráček, J., and Kneblová-Vodičková, V. (1965). Kvartér Ostravska a Moravské brány [Quaternary of the Ostrava region and the Moravian Gate]. Československá akademie věd, Praha.
Maška, K.J. (1884). Pravěké nálezy ve Štramberku [Prehistoric finds at Štramberk]. Časopis Muzejního spolku olomuckého, 1: 15–22, 64–69, 152–159.
Mlejnek, O. (2013). Paleolitické osídlení východních svahů Drahanské vrchoviny [Palaeolithic occupation of the eastern slopes of Drahany Highland]. Unpubl.diss. Masaryk University Brno.
Moník, M., and Hadraba, H. (2016). Mechanical characterization of raw material quality and its implication for Early Upper Palaeolithic Moravia. Quaternary International, 425: 425–436.
Moník, M., and Pankowská, A. (2020). Settlement patterns of the Late Palaeolithic in Bohemia and Moravia. In: Grimm, S.B., Mevel, L., Sobkowiak-Tabaka, I., and Weber, M.-J. (Eds.), From the Atlantic to beyond the Bug river. Finding and defining the Federmesser-Gruppen/Azilian. Proceedings of Session A5b (Commission »The Final Palaeolithic of Northern Eurasia«) of the XVIIth UISPP Congress, Burgos, September 2014. Römisch-Germanisches Zentralmuseum – Tagungen, 40. Römisch-Germanisches Zentralmuseum ,Mainz, pp. 79–90.
Moník, M., and Vích, D. (2014). Pozdně paleolitická stanice z Bohuňovic na Litomyšlsku (Late Palaeolithic site at Bohuňovice, East Bohemia). Archeologické rozhledy, 66(1): 67–93.
Moník, M., Záhorák, V., Drozd, J., and Němcová, V. (2019). Magdalenian with microlithic triangles revisited. The case of the Hranice na Moravě III – Velká Kobylanka site (Přerov district, Czech Republic). Archeologické rozhledy, 71: 347–372.
Neruda, P. (2018). Settlement strategies of Palaeolithic and Mesolithic societies in north Moravia and Czech Silesia (Czech Republic). Pamatky archeologické ,109: 5–36.
Neruda, P., and Kostrhun, P. (2002). Hranice-Velká Kobylanka: Mladopaleolitická stanice v Moravské bráně (Hranice-Velká Kobylanka. Une station du Paléolithique supérieur dans la Porte de Moravie). Acta Musei Moraviae, Scientiae sociales, 87: 105–156.
Neruda, P., Nerudová, Z., and Hamrozi, P. (2021). Statistical modelling of Moravian (Czech Republic) Late Upper Palaeolithic occupation. Quaternary International, 581–582: 175–189.
Nerudová, Z., and Moník, M. (2019). The Epigravettian of Kůlna Cave? A revision of artefacts. Archeologické rozhledy, 71: 567–588.
Oliva, M. (1984). Technologie výroby a použité suroviny štípané industrie moravského aurignacienu [Production technology and used raw materials of the chipped stone industry of Moravian Aurignacian]. Archeologické rozhledy, 36: 601–628.
Oliva, M. (1987). Aurignacien na Moravě– L'Aurignacien en Moravie. Studie Muzea Kroměřížska, 87(Kroměříž).
Oliva, M. (2000). Gravettienská sídliště u Dolních Věstonic (Les sites Gravettiennes près de Dolní Věstonice). Acta Musei Moraviae, Scientiae sociales, 85: 29–108.
Oliva, M. (2002). Využívání krajiny a zdrojů kamenných surovin v mladém paleolitu českých zemí [Landscape use and stone material sources in the Upper Palaeolithic of the Czech Lands]. Archeologické rozhledy, 54 555–581.
Oliva, M. (2005). Palaeolithic and Mesolithic Moravia. Moravské muzeum v Brně, Brno.
Oliva, M. (2009). Le concept de territoire dans le Paléolithique supérieur morave. In: Djindjian, F., Kozłowski, J., and Bicho, N. (Eds.), Le concept de territoires dans le Paléolithique supérieur européen. Proceedings of the XV World Congress UISPP (Lisbon, 4–9 September 2006). Vol. 3, Session C16. British archaeological reports, International series, 1938. BAR Publishing, Oxford, pp. 103–110.
Oliva, M. (2016). Encyklopedie paleolitu a mezolitu českých zemí [Encyclopaedia of the Palaeolithic and Mesolithic of the Czech Lands]. Moravské zemské muzeum, Brno.
Oliva, M., and Neruda, P. (1999). Gravettien severní Moravy a českého Slezska. K otázce horizontu s vrubovými hroty [Gravettian of Northern Moravia and Czech Silesia. On the question of the horizon with notched points]. Acta Musei Moraviae, Scientiae sociales, 84: 43–115.
Přichystal, A. (2013). Lithic raw materials in prehistoric times of Eastern Central Europe. Masaryk University, Brno 2013.
Riede, F. (2006). Chaîne opératoire, chaîne evolutionaire? Putting technological sequences into an evolutionary perspective. Archaeological Review from Cambridge 21(1, January): 50–75.
Roth, Z. (1989). Geologická mapa ČSSR 1:50 000, list 25-21: Nový Jičín [Geological map]. Český geologický ústav, Praha.
de Sonneville-Bordes, D., and Perrot, J. (1956). Lexique typologique du Paléolithique superieur. Bulletin de la Société préhistorique française, 53: 547–559.
Spitzner, V. (1901). Záhadné balvany křemencové na planině Drahanské [Mysterious silcrete boulders on Drahany Plains]. Věstník klubu přírodovědeckého v Prostějově ,4(1901): 117–119, 1 Table.
Sümegi, P., and Krolopp, E. (2002). Quatermalacological analyses for modeling of the upper Weichselian palaeoenvironmental changes in the Carpathian Basin. Quaternary International, 91: 53–63.
Svoboda, J.A. (1991). Stránská skála. Výsledky výzkumu v letech 1985–1987 [Stránská skála. Results of excavation in 1985-1987]. Památky archeologické ,82 5–47.
Svoboda, J.A. (2006). The Aurignacian and after: chronology, geography and cultural taxonomy in the Middle Danube region. In: Bar-Yosef, O. and Zilhão, J. (Eds.), Toward a definition of the Aurignacian. Proceedings of the Symposium Held in Lisbon, Portugal, June 25–30, 2002. Trabalhos de arqueologia, 45. Instituto Português de Arqueologia, Lisbon, pp. 259–274.
Svoboda, J.A., Havlíček, P., Ložek, V., Macoun, J., Musil, R., Přichystal, A., Svobodová, H., and Vlček, E. (2002). Paleolit Moravy a Slezska [The Paleolithic of Moravia and Silesia], 2nd ed. Archeologický ústav AV ČR, Brno.
Svoboda, J.A., and Novák, M. (2004). Eastern Central Europe after the upper Pleniglacial: changing points of observation. Archäologisches Korrespondenzblatt, 34: 463–477.
Škrdla, P. (2010). Aurignacien Dolnomoravského úvalu (1. díl). Slovácko, 51: 111–138.
Škrdla, P. (2011). Aurignacien Dolnomoravského úvalu (2. díl). Slovácko, 52: 135–152.
Škrdla, P. (2012). Paleolitické osídlení středního Pojihlaví: mikroregionální studie [The Palaeolithic occupation on the middle course of the Jihlava River: a microregional study]. Acta Musei Moraviae, Scientiae sociales, 97: 15–44.
Škrdla, P., Rychtaříková, T., Eigner, J., Bartík, J., Nikolajev, P., Vokáč, M., Nývltová Fišáková, M., Čerevková, A., and Knotková, J. (2014). Mohelno-Plevovce: Lokalita osídlená v průběhu posledního glaciálního maxima a pozdního glaciálu (Mohelno-Plevovce: the site occupied during the Last Glacial Maximum and Late Glacial). Archeologické rozhledy, 66: 243–270.
Valoch, K. (1976). Das entwickelte Aurignacien von Tvarožná bei Brno. Acta Musei Moraviae, Scientiae sociales, 61: 7–30.
Voláková, S. (2004). Štípaná industrie magdalénienu z jeskyně Pekárna [Magdalenian chipped stone industry from the Pekárna Cave]. M.A. thesis. Masaryk University Brno.
Wilczyński, J. (2015). The Gravettian and Epigravettian settlement of Poland. In: Sázelová, S., Novák, M., and Mizerová, A. (Eds.), Forgotten times and spaces. New perspectives in paleoanthropological, paleoetnological and archeological studies. Institute of Archaeology of the CAS Brno & Masaryk University, Brno, pp. 191–213.
Wiśniewski, A., Furmanek, M., Borowski, M., Kądziołka, K., Rapiński, A., and Winnicka, K. (2012). Lithic raw material and Late Palaeolithic strategies of mobility: a case study from Sowin 7, SW Poland. Anthropologie (Brno) ,50(4): 391–409.
www.csop.cz (2020). Tudy vedla Volská stezka – Český svaz ochránců přírody zpřístupnil první zastavení na trase historické dobytčí dálnice [The Volská stezka track led this way – the Czech Union for Nature Conservation opened the first stop on the route of the historic cattle highway]. Available at: http://www.csop.cz/index.php?m_id_old=1000&m_id_akt=9503(Accessed 01 October 2020).