Studie se zabývá strukturálními otázkami jednoho z nejvýznamnějších děl Jána Kollára, Slávy dcery (1824), které vyšlo před dvěma sty lety. Po prvním vydání básník dílo rozšířil o dva nové zpěvy (1832): Lethe provází čtenáře do slovanského nebe, Acheron vykresluje utrpení hříšníků ve slovanském pekle. Tyto písně sice zůstaly v genealogickém vztahu s původním dílem, ale jako nové, zvláštní textové formy zásadně změnily strukturu prvotní básnické skladby. Studie podrobuje kritice v české a slovenské literární historii obecně přijímaný estetický úsudek, dle kterého autor zmíněnými dvěma novými zpěvy „pokazil“ své původní dílo z r. 1824.
Prostředníctvím recepční estetiky autor studie vychází z vědecké hypotézy, že Kollár, který ve 20. letech vytvořil básnickou skladbu Slávy dcera, ji na přelomu 30. let dekonstruoval a rozšířil. Nový textový konglomerát nejenom zásadně změnil rozsah původního básnického díla, ale otevřel také možnosti nové čtenářské interpretace na změněném recepčním horizontu třicátých a čtyřicátých let 19. století.
Výskyt topoi souvisejících s alteritou není v Kollárově díle raritou: již dříve se autorovi podařilo identifikovat mimo jiné topos „fertilitas Pannoniae/Slaviae“ nebo „querela Hungariae/Slaviae“. V této studii se autor pokouší popsat dva nové zpěvy básnického díla pomocí pojmu „mundus inversus“, tedy literárního topoi „obráceného světa“ (Curtius, 1946). „Mundus inversus“ je kulturní topos známý z alterity, ke kterému sahali i autoři pozdějších období, včetně Kollára, s cílem představit kulturní a jazykové neřesti své doby, jakož i společenskou a politickou absurditu. Ke zobrazení převrácené společnosti použil Kollár bohatý vzorový materiál, v němž jsou většinou zastoupeni aktéři slovanských, německých a uherských dějin, církve a kultury. (Byly z nich vybrány ty nejtypičtější příklady, včetně sonetů představujících sv. Jeronýma jako „slovanského“ církevního otce, dále někteří emblematičtí němečtí historikové nebo maďarsko-srbský bilingvní básník Mihály Vitkovics.)
Ukazuje se, že rozšíření Slávy dcery o dva zmíněné zpěvy slouží i k tematizaci nevýhodného postavení nastupujících novodobých slovanských národů v mocenských strukturách habsburské říše a Uherského království. V tomto pojetí sloužily karnevalizace (Bachtin) a literární topos „mundus inversus“ také jako kritika koloniálního systému 19. století, a přispěly tak k formování slovanského národního emblematismu.
The study deals with the structural questions of one of the most important pieces of Ján Kollár’s oeuvre, Slávy dcera (1824), which was published two hundred years ago. After the first publication of the poem in question, it was expanded with two new songs (1832): one is entitled Lethe and accompanies the reader to the Slavic heaven, the other entitled Acheron presents the sufferings of sinners in the Slavic hell. Although these songs remained in a genealogical relationship with the original work, as new, special text forms, they fundamentally changed the structure of the original poetic work. The study examines the generally accepted aesthetic judgment in Czech and Slovak literary history, according to which the author “spoiled” the original work published in 1824 with the two new songs mentioned.
Based on reception aesthetics, a scientific hypothesis is made in the study that Kollár, who in the 1820s created the poem Slávy dcera, at the turn of the 1830s destructured and recreated it. As a result, not only the scope and structure of the work changed, but also the possibilities of the reception, thanks to which the poem became interpretable also on the horizon of romanticism.
The appearance of topoi related to alterity in the Kollár’s oeuvre is by no means a rare phenomenon: it was already managed to identify, among others, the “fertilitas Pannoniae/Slaviae” or “querela Hungariae/Slaviae” topos. In this study, the author attempts to describe the two new songs of the poems using the “mundus inversus”, i.e. the “world turned upside-down” literary topos (Curtius, 1946). The “mundus inversus” is a cultural topos known from alterity, to which the authors of later periods, including Kollár, reached out with the aim of presenting the cultural and linguistic vices of their own time, as well as the social and political absurdity, in the image of the “world turned upside-down”. To present the system of relations in question, Kollár used a rich sample material, in which the actors of Slavic, German and Hungarian history, church and culture are mostly represented. (The most typical examples from these were selected, including the sonnets presenting St. Jerome as a “Slavic” church father, some emblematic representatives of German historians, or the Hungarian-Serbian bilingual poet Mihály Vitkovics.)
It is shown that the expansion of Slávy dcera with two mentioned songs also serves the purpose of thematizing the disadvantaged position of the emerging modern Slavic nations in power structures within the Habsburg Empire and the Hungarian kingdom. In this understanding, carnivalization (Bakhtin) and the “mundus inversus” literary topos also served as a critique of the 19th-century colonial system of relations and thereby contributed to the formation of Slavic national emblematism.
Bahtyin Mihail 1982 François Rabelais művészete, a középkor és a reneszánsz népi kultúrája. Budapest, Európa Kiadó.
Buliċ Frane 1920 Stridon (Grahovopolje u Bosni) rodno mjesto svetoga Jeronima. Rasprava povjesno-geografska. (Otisak iz Vjesnika za arheologiju a historiu dalmatinsku XLIII. Sarajevo, Zemaljska štamparija.
Burke Peter 2009 Popular Culture in Early Modern Europe. Third edition. London–New York, Routledge.
[Chalupka Ján] 1830 Kocaurkovo, aneb: Jen abychom w hanbě nezůstali. Weselorhra we 3 jedn. W Levoči, U J. Werthmüllera.
Curtius Ernst Robert 1948 Europäische Literatur und lateinisches Mittelalter. Bern, A. Francke AG-Verlag.
Dolanský Julius 1964 Kollárův básnický obraz Slovanstva. In: Eugen Pauliny (ed.): Philologica. Sborník Filozofickej fakulty Univerzity Komenského, XVI. Bratislava, Slovenské pedagogické nakl., 133–168.
Fraenger Wilhelm 1982 Hieronymus Bosch. Budapest–Drezda, Corvina Kiadó – Verlag der Kunst.
Fried István 2018 Egy kis Vörösmarty-filológia. Irodalomtörténet 99, 1, 3–18.
Gáti István 1798 A természet históriája… Pozsonyban, Wéber Simon Péter költségével és betüivel.
Grautoff Ferdinand-Heinrich 1836 Historische Schriften aus dem Nachlasse I. Lübeck, Rohden’sche Buchhandlung.
[Hacquet Baltasar/Belsazar de la Motte] 1801 Slavus Venedus Illyricus. Abbildung und Beschreibung der suedwest und oestlichen Wenden, Illyrer und Slaven von Baltasar Hacquet. Leipzig.
Holl Béla 2000 Pécsváradi Gábor és műve. In: Pécsváradi Gábor: Jeruzsálemi utazás. Budapest, Holnap Kiadó, 7–46.
Imre Mihály 1995 „Magyarország panasza”. A Querela Hungariae toposz a XVI–XVII. század irodalmában. Debrecen, Kossuth Egyetemi Kiadó.
Iviċ Ines 2016 The Cult of Saint Jerome in Dalmatia in the fifteenth and the sixteenth centuries. MA Thesis in Medieval Studies. Budapest, Central European University.
Kelemen János – Nagy József 2019 Dante Alighieri: Komédia I. Pokol. Kommentár. Budapest, ELTE Eötvös Kiadó – ELTE BTK.
Kiss Szemán Róbert 2007 Von der Klage Ungarns bis zur Klage von Slavia im Werk von Ján Kollár. Studia slavica academiae scientiarum hungaricae 52, 1–2, 219–228.
Kiss Szemán Róbert 2010 Szláv pokol Pesten. Budapest, Balassi Kiadó.
Kiss Szemán Róbert 2017 Dílo Jana Kollára ve světle klasicistních a romantických tendencí uherských literatur neo-latinské a školní latinské provenience. Bohemica litteraria 20, 1, 27–53.
Kiss Szemán Róbert 2019a Slavic Antiquities and Forgeries as Means for the Shaping of Canons. Studia slavica academiae scientiarum hungaricae 64, 1, 47–58.
Kiss Szemán Róbert 2019b Ján Kollár és a magyarországi klasszikus hagyomány. Irodalomtudományi Közlemények 123, 5, 604–620.
Kiss Szemán Róbert 2023 Szláv Mennyország és Pokol. Ján Kollár és a szláv nemzeti emblematizmus alakváltozatai a magyarországi klasszicizmus és romantika kontextusában. Akadémiai doktori értekezés. Budapest.
[Kollár Ján] 1832a Wýklad čili Prjmětky a Wyswětlivky ku Sláwy Dceře. S obrazy, s mappau a s Přjdawkem drobněgšjch básnj rozličného obsahu, od Jana Kollára. W Pešti, tiskem Trattnera a Károliho.
[Kollár Ján] 1832b Sláwy dcera. Lyricko-epická báseň w pěti zpěwjch od Jana Kollára. Úpelné wydánj. W Pešti, tiskem Trattnera a Károliho.
[Kollár Ján] 1852 Sláwy dcera. Báseň lyricko-epická w pěti zpěwjch. Od Jana Kollára. S přídawkem básní drobnějších. Wydání obnowené a rozmnožené. We Wídni, Tiskem P. P. Mechitharistů.
[Kollár Ján] 1863 Spisy Jana Kollára. Díl čtvrtý. Cestopis druhý a Paměti z mladších let života Jana Kollára sepsány od něho samého. S Podobiznou Jana Kollára a snímkem vlastnoručního jeho psaní. V Praze, Nákladem knihkupectví I. L. Kober.
Kollár Ján – Putna Martin C. 2014 Slávy dcera. Báseň lyricko-epická v pĕti zpĕvích. Překlad a výklad Slávy dcery z panslavistického mýtu do kulturní historie. Praha, Academia.
Macura Vladimír 1976 Mytologie Slávy dcery. Česká literatura 24, 1, 37–46.
Macura Vladimír 1995 Znamení zrodu. České národní obrození jako kulturní typ. Praha, H&H.
Matus László 2000a Ján Kollár és a pesti szlovák evangélikusok asszimilációjának problémája a 19. század húszas éveiben. Világtörténet ősz–tél, 61–73.
Matus László 2000b A Pesti Szlovák Evangélikus Gyülekezet. Szakdolgozat. Piliscsaba, Pázmány Péter Katolikus Egyetem Bölcsészettudományi Kar, történelem szak.
Pacnerová Ludmila 1994–’96 Česká varianta charvátské hranaté hlaholice. Slovo (Zagreb) 44–46, 45–62.
Póth István 1978 Szerbek Pest-Budán és Vitkovics Mihály. Hungarológiai Közlemények 10, 3–4, 169–174.
Tarnai Andor 1969 Extra Hungariam non est vita… Egy szállóige történetéhez. Modern Filológiai Füzetek 6. Budapest, Akadémiai Kiadó.
Tarnai Andor 1975 A toposzkutatás története. Literatura 1, 66–73.
[Trnka František Dobromysl] 1831 Společnjk wĕrný. Kniha pro gasný rozum, dobré srdce a čistou [sic] mysl, Sebránjm a sepsánjm Františka Trnky. W Brnĕ, Wytisknutá nákladem spisowatelowým.
Verkolantshev Julia 2014 The Slavic Letters of St. Jerome. The History of the Legend and Its Legacy, or, How the Translator of the Vulgate Became an Apostle of the Slavs. DeKalb – Illinois, Northern Illinois University Press.
Zedler Johann Heinrich 1732–1754 Das Grosse vollständige Universallexikon Aller Wissenschaften und Künste I–LXIV. Halle–Leipzig, Johann Heinrich Zedler.